Historie mažoretkového sportu
Mažoretky
Základní definice mažoretek by mohla znít: Tanečnice, jejichž choreografie je založená především na barvité práci s náčiním baton (hůlkou) nebo jinými rekvizitami.
Mažoretky jsou dnes zcela plnohodnotným odvětvím sportu. Lidé si je však stále spojují pouze s dechovou hudbou, barevnými uniformami a strohým pochodováním. Mažoretkový sport však prošel velkou změnou. Kostýmy jsou čím dál spořejší a efektnější, dechovou hudbu doplnila hudba moderní a s hůlkou jdou udělat neuvěřitelné věci.
Mažoretky začaly vznikat ve východní Evropě a v Asii. Jejich úkolem bylo zahajovat taneční festivaly, kde kejklíři točili a žonglovali s noži, se zbraněmi, pochodněmi a tyčemi. Tento druh sportu má v několika zemích kořeny u armády, kde mažoretky doprovázely pěchotu při pochodu. Když šla armáda průvodem, soubor mažoretek kráčel před vojáky. Pěchota pak byla přejmenována na "Mace" (= muškátový květ). "Mace" byl mnohem vetší než jsou útvary mažoretek dnes a také v něm panovala určitá nerovnováha. Mažoretky jsou v dnešní době stále vítanými účastníky přehlídek. "Mace" předváděly své umění, zatímco stály v čele armády nebo kapely. Skupiny "Mace" byla jakýmsi zjednodušeným předchůdcem dnešních mažoretek. Jejich hůlky měly menší zakončení z gumy, byly z lehkého kovu a vyvážené, což dávalo dřívějším mažoretkám přesnost pohybu. V současné době existuje mnoho mažoretkových skupin. Dívky pochodují buď na dechovou či moderní hudbu.
Něco z historie
Jako první byla skupina Red Hussar Drum a Bugle Corps. Byla to čistě dívčí skupina, kterou organizovala Elizabeth Smith na vysoké škole Thomase Jeffersona v Port Arturu. 21 členek cvičilo od roku 1929, byly vedeny bubeníky Gazelem Dunhamem a Ethelem Thompsonem. Dívky senzačně točily hůlkami a pochodovaly.
Pro sestavu mažoretek, která se skládala ze zvedání nohou nejméně 12 palců nad zem, přišlo pojmenování "High Stepping, někteří lidé si to vykládali také jako "liftink their knees" (tj. zvedání kolen). Dobře provedená sestava byla úchvatná a elegantní.
V roce 1933 se stala vedoucí skupiny Red Hussar žena jménem Marjorie Domingue. 23 let poté to byla pro změnu její dcera Edith. Nebyla to jediná dvojice vedoucích v té době ve vztahu matka dcera. V průběhu 23 let, kdy byla vedoucí Marjorie a pak Edith, se změnilo několik zásadních věcí. Změnil se zejména styl uniformy. Obě uniformy obsahovali sukni. Zatímco sukně Marjorie zakrývala kolena, zvláště v začátcích, Editina sukně byla mnohem kratší, nad kolena. Konečně přínos v tehdejší době. Uniforma Marjorie obsahovala také přehoz, velmi používanou část skupinové uniformy. Ne vždy ji ale dívky nosily. Bylo několik rozdílných druhů uniforem pro vedoucí dívky a Twirlers (ostatní dívky). Během 30. let je lidé mohli vidět nosit nedbalky, sukně zakrývající kolena, sukně krátké nad kolena, kraťasy a někdy také (spíše později v 70. letech) "hotpants". To vše vypadalo perfektně, pro dívky to bylo normální, ale ne všichni měli z této nové módy radost.
Důležité bylo, že dívky zdokonalovaly své dovednosti s točením hůlek (twirling). První soutěž v této "disciplíně" se objevila v Chicagu v roce 1935. Staly se ještě další pro mažoretky zásadní události. Během 30. let běželo několik filmů s hudebními čísly Busbyho Berkeleye. Ve snímku Golg Diggers z roku 1937 herečka Joana Blondell představovala finalistku soutěže mažoretek, která vedla přes 70 dívek na přehlídce. Průvod obsahoval bubeníky a vlajkonošky. Byly oblečeny ve vojenském stylu s kalhotkami ve stylu 30. let. Jejich vystoupení bylo nominováno na cenu akademie. Bylo jisté že je zaznamená veřejnost.
V roce 1937/38 časopis Liberty začal mívat samostatnou kapitolu věnovanou mažoretkám, objevily se také na titulní stránce. Slovníky začaly dávat lidem výrazy pro originální slova, které lidem vysvětlovaly termíny o mažoretkách. V tištěné podobě se termíny objevily v roce 1938 v časopisu Life Magazine. Článek v časopisu vysvětloval termín dobrá mažoretka jako "drzou usmívající se dívku pěkných tvarů, extrovertní, která má ráda velký hlučný dav lidí, a ví jak na to,aby dav miloval ji". Jeden článek byl o 20. americké legii na shromáždění v Los Angeles. Začalo to tím, že dívky byly součástí shromáždění, vítaly a bavily delegáty. Následně přišla velká přehlídka v Los Angeles v Coliseum. 100 mažoretek předvedlo první velkou americkou bouřlivou
přehlídku.
Mažoretky pocházely z celé USA, kolem 25% jich bylo z Kalifornie. Soubory obsahovaly dívky z Fred Simcockś Long Brach school. Některé dívky byly ovlivněny Broadwayem a holywoodskými tanečníky.
V roce 1938 se Maxine Turner, 17tiletá studentka, nabídla že povede skupinu Stanfordské univerzity. Oporou jí byla její maminka, která jí ušila uniformu. Několik dní před nástupem k fotbalovému utkání však skupina oznámila, že Maxine s nimi nepůjde. Některé studentky univerzity si mysleli, že Maxinino provedení je moc riskantní a neakceptovatelné. Avšak mužská skupina odmítla napochodovat k zápasu bez Maxine. Proto se Maxine nakonec musela zúčastnit i přes odpor ostatních dívek. Jak napochodovala na stadion se svou skupinou, fanoušci obou týmů začali skandovat "Maxine, Maxine, Maxine". Skupina druhého týmu v čela vlastní mažoretku neměla. Stanford zápas prohrál, ale Maxine byla jejich velkou vítězkou. To byl důležitý bod pro všechny mažoretky.
Na stadionu v Baltimore byly přicházející skupiny také vedeny mažoretkami. Jejich uniformy jsou překrásné, ale sukně jsou tak krátké, že mohly některé diváky až polekat. Rodiče a zástupci ze školy si stěžovali na tyto krátké sukýnky a dívkám bylo zakázáno pochodovat, dokud nenajdou vhodnější část uniformy, než jejich krátké sukně. Odstupem času se na ně však přistoupilo. A mažoretky vystupovaly nadále. Byly tak úspěšné, až se rozšířily téměř do celého světa včetně České republiky.
První mažoretkové skupiny v České republice začaly vznikat po roce 1970. Jejich název v té době musel znít "pohybová skupina". Do roku 1989 byl počet mažoretek, které většinou pracovaly při Základních uměleckých školách (tehdy LŠU), velmi sporadický. Skupiny vystupovaly převážně s dechovými orchestry při různých kulturních, společenských a sportovních akcích.
Prudký rozvoj mažoretkových skupin nastal po roce 1990. Mažoretkové skupiny začaly vznikat v různých věkových kategoriích při základních a středních školách, soukromých tanečních školách a studiích, při Domech dětí a mládeže, kulturních zařízeních apod. Vedoucí a trenérky skupin začaly vymýšlet nové formy choreografie, nové technické prvky, vybírat zajímavý styl hudby, jiné (módní) uniformy nebo různé rekvizity jako jsou střapce, šátky, deštníky, aj. Tím se vytvářely i nové druhy vystoupení, kdy mažoretky již nepochodovaly jen před orchestry, ale začaly vystupovat ve vymezeném prostoru na moderní choreografii i hudbu.
Tak začaly vznikat první disciplíny, které byly nazvány pochodové defilé a pódiové formace. Později i tak zvané pompony (tj. vystoupení se střapci). To už na sebe nedaly dlouho čekat první soutěže, které se začaly konat ve Štětí (1993) a o dva roky později v Hranicích na Moravě. Zanedlouho poté se objevují první signály k vytvoření centra, které by mažoretky sdružovalo.
Sekce mažoretek Svazu hudebníků ČR
Sekci mažoretek založila skupina nadšenců - většinou vedoucích mažoretek z celé České republiky. Ustavující schůzka se konala 25.listopadu 1995 v Černém pivovaru v Praze za účasti asi 20 zástupců. Účastníci schválili, aby se mažoretkové skupiny staly součástí Svazu hudebníků ČR, jako samostatný právní subjekt. Dále byl přijat základní program, jehož cílem bylo nejen organizačně sjednotit a odborně usměrňovat mažoretkové hnutí v ČR jako jednu z nových sportovně-tanečních forem, ale být i odborným a organizačním garantem soutěží a přehlídek v naší republice. Sekce využila teoretických a praktických zkušeností svých mažoretkových vedoucích a zpracovala, později i upřesnila, projekt soutěží a přehlídek v ČR, soutěžní řády, věkové kategorie, vyškolila si porotce, ustavila lektorský sbor pro školení a semináře vedoucích a redakční radu pro vydávání vlastního časopisu, apod.
V ČR existují dvě asociace pořádající soutěže:
IMA - International majorette Asociation - pořádá Mistrovství České republiky v mažoretkovém sportu. Účastní se jí převážně příznivci odvětví klasická mažoretka.
NBTA - National Baton and Twirling asociation - pořádá Národní šampionát České republiky. Sdružuje především příznivce odvětví twirling. Od roku 2007 rozdělila soutěž na kategorie klasická mažoretka a twirling.
Dívka, která se chce stát mažoretkou jezdící na soutěže, musí mít především hudební sluch, aby mohla pochodovat do rytmu, a samozřejmě alespoň nějaké taneční nadání.Ze začátku se trénuje pochod do rytmu, který se vždy rozpočítává do osmi nebo do čtyř. Podstatné je, že se musí vždy začínat na levou nohu.
Mažoretkám se můžou začít věnovat i holčičky ve věku od čtyř let, kde se porota nedívá na to, jak pochodují přesně, protože jsou na to moc malé. Poté co toto zvládnou, začíná se přidávat učení s hůlkou.To je základ mažoretek, pochod a hůlka.
Na soutěžích hodnotí skupina porotců a znalců tohoto tanečního umění. Hodnotí se především správná chůze, správně zvednuté kolena do výše boků, ruce musí být propnuté ve výši ramen. Hodnotí se také propracovanost týmu, přesná sehranost celého týmu, a každý pohyb který provádí jednotlivec musí být přesný s ostatními dívkami. Porotci však hledí i na úsměvy dívek, jejich kostýmy a lehkost provedení jednotlivých tanečních prvků.
Mažoretky se dělí na tři hlavní kategorie:
Klasická mažoretka - snaží se udržet charakteristické rysy vystoupení mažoretek. Klade důraz na techniku pochodu a držení těla. Pronikají sem však taneční prvky. Kostýmy by měly vycházet z tradiční uniformy s vysokými botami a lodičkou na hlavě.
Twirling - Baton (hůlka) twirling (točení) je sport založený na pohybu a koordinaci spojenou s půvabem a flexibilitou. Baton twirling má nejasnou historii, ale profesionální organizace podporující twirling jako sport existuje už od ranných 50. let. Asociace The United States Twirling je největší profesionální organizace pro tento sport. Baton twirling samozřejmě zahrnuje twirling a hůlku, což je vyvážená tyč obvykle vyrobená z kovu, ale na soutěžní úrovních je mnohem více druhů twirlingových hůlek. Jako gymnastika, krasobruslení, a další sporty kombinující pohyb s půvabem, tak i soutěžní twirling vyžaduje pro získání bodů sestavy, obsahující povinné prvky. Na soutěži se vyžaduje aby twirler (člověk pracující s hůlkou) točil svisle nebo kolmo k zemi a vodorovně. Stejně tak se vyžaduje určitý počet chytnutí, puštění a prohození hůlky během sestavy. Baton twirling na určitých soutěžních úrovních vyžaduje používání více než jedné hůlky. Twirling je nezbytným prvkem mnoha pochodových defilé kde je možné vidět twirlery nejen jako mažoretky ale také jako "točící" s předměty jako například pušky, vlajky a dokonce plameny. Choreografie je sice součástí baton twirlingu, ale obecně vzato je souhra nejdůležitější dovedností. Baton twirleři mívají podobné dovednosti jako gymnastky nebo roztleskávačky, ale nemohou se spolehnout jen na dělání kotrmelců a tančení. Často pracují s trenéry, kteří jim pomáhají se naučit a vypilovat chytání a také plynulost pohybu. Baton twirling je výborným sportem pro mladé lidi. Baton twirling byla populární aktivita a sport po mnoho let. Byl považován jako zcela zvláštní aktivitu, který z mažoretkování vytvořil zcela nový sport - baton twirling. Twirling je populární v mnoho zemích, např. Japonsko, Austrálie, USA, Brazílie, Severní Afrika, Irsko, Skotsko, Anglie, Francie, Španělsko, Holandsko, Itálie, Německo, Slovinsko, Chorvatsko, a další.
Roztleskávačky - i ony patří do mažoretek. Jejich umění spočívá ve vytváření cviků pomocí pomponů.